Výlety z Drážďan

Sedm míst k návštěvě z Drážďan: Míšeň, Moritzburg, Bastei, Pevnost Königstein, Bad Schandau, Budyšín a Zhořelec, s tím, co v každém vidět a jak se tam dostat.

Míšeň

Hradní vrch v Míšni nad domy s červenými střechami a hřbitovem, na vrcholu věž katedrály a Albrechtsburg, pod modrou oblohou s bílými mraky a holými stromy rámujícími pohled.

Hradní vrch s Albrechtsburgem a katedrálou při pohledu od jihu. Vyfotografováno 24. února 2018.

Jörg Blobelt Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Albrechtsburg v Míšni je pozdně gotický hrad, který byl postaven v letech 1471 až 1524. Uvnitř je Große Wendelstein, schodiště ze zakřivených stupňů, které se vine kolem prolamovaného vřetena. Výroba porcelánu v Míšni začala 6. června 1710 na Albrechtsburgu.

Bílá štítová zeď Albrechtsburgu a červená střecha nad zelenými stromy, vpravo se proti bledé obloze zvedá prolamovaná věž katedrály.

Albrechtsburg od severní strany. Vyfotografováno 21. září 2015.

Radler59 Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Muzeum Nadace míšeňského porcelánu v manufaktuře v Míšni vystavuje díla z 300 let historie manufaktury. Míšeňská katedrála (Dom zu Meißen) je stavba z 13. století. Zvonkohra z míšeňských porcelánových zvonů visí od roku 1929 v okenním otvoru věže kostela Frauenkirche v Míšni. Vinařství je součástí života míšeňského regionu už více než 800 let.

Zkontrolováno 14. října 2026 Z Drážďan jede do stanic Meißen-Altstadt a Meißen-Triebischtal vlak S1. Před cestou si zkontrolujte vlastní stránku Albrechtsburgu.

Moritzburg

Schloss Moritzburg na protějším břehu klidného jezera, malý zámek s věžemi odrážejícími se ve vodě, pod těžkou oblohou šedých a bílých mraků.

Schloss Moritzburg přes Schlossteich. Vyfotografováno 20. srpna 2024.

Bybbisch94 Wikimedia Commons CC BY 4.0

Vévoda Mořic Saský nechal v roce 1542 postavit lovecký zámeček v renesančním slohu na žulovém výchozu v lese Friedewald. Velká přestavba renesanční stavby na barokní lovecký a zábavní zámek začala na Schloss Moritzburg v roce 1723. Architekt Matthäus Daniel Pöppelmann dostal zakázku na tento projekt a nechal založit nové rybníky a obory.

Fasanenschlösschen, růžový zámeček se zelenou měděnou střechou a kupolkou, na konci dlouhého trávníku mezi zastřiženými živými ploty, pod modrou oblohou s bílými mraky.

Fasanenschlösschen. Vyfotografováno 18. června 2017.

Kora27 Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Fasanenschlösschen (Bažantí zámeček) byl postaven pro kurfiřta v letech 1770 až 1776 v čínských formách (chinoise). Královským výnosem z 23. ledna 1828 mělo být v loveckých stájích v Moritzburgu, které byly postaveny v roce 1733, umístěno 38 hřebců jako státních plemeníků. Úzkokolejná trať Lößnitzgrundbahn byla oficiálně zahájena 15. září 1884. Schloss Moritzburg se objevuje v česko-německé filmové produkci Tři oříšky pro Popelku (Drei Haselnüsse für Aschenbrödel), v níž Popelka cválá na koni k zámku.

Zkontrolováno 14. října 2026 Z Drážďan se jede vlakem do stanice Dresden-Neustadt a dál autobusem linky 477 směr Radeburg k Schloss Moritzburg. Web zámku uvádí také historickou úzkokolejnou dráhu Lößnitzdackel z Radebeulu do Moritzburgu. Před cestou si zkontrolujte vlastní stránku zámku.

Bastei

Zalesněné skalní stěny a skalní věže Bastei při pohledu zdola pod modrou oblohou s bílými mraky, vpředu na svahu tmavé borovice.

Skalní stěny Bastei. Vyfotografováno 6. září 2025.

Lukas Beck Wikimedia Commons CC BY 4.0

Samotná Bastei je skalní kazatelna (Felskanzel), podle národního parku vysoká 305 m, která se zvedá kolmo 194 m nad Labem. Dnešní most Bastei byl postaven v letech 1850/51 v souvislosti s otevřením železniční trati v údolí Labe. Kamenný most spojuje Bastei se skalním hradem Neurathen (Felsenburg Neurathen), hradem ze 13. století. Basteibrücke je pískovcový most dlouhý 76 m, který je dnes zvláštně chráněn jako technická památka.

Pískovcové skalní stěny Bastei ve vodorovných vrstvách šedé a okrové barvy, zakončené borovicemi, pod modrou oblohou s tenkými bílými mraky.

Pískovcové skály u Bastei. Vyfotografováno 4. září 2013.

Geolina163 Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Felsenbühne Rathen (skalní scéna Rathen) byla otevřena 24. května 1936. Na jaře 2023 otevřel Svobodný stát Sasko na Bastei novou vyhlídkovou plošinu.

Zkontrolováno 14. října 2026 Z nádraží Dresden Hauptbahnhof jeďte linkou S-Bahn S1 směr Schöna a vystupte ve stanici Kurort Rathen. Odtud přes Labe jezdí lanový přívoz Gierseil-Fähre. Před cestou si zkontrolujte vlastní stránku národního parku.

Pevnost Königstein

Pevnost Königstein na okraji zalesněné stolové hory nad Labem, dole řeka a vesnice Königstein, pod modrou oblohou.

Pevnost Königstein nad Labem. Vyfotografováno 29. dubna 2016.

Jörg Blobelt Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Pevnostní areál má více než 50 nadzemních i podzemních opevňovacích staveb z více než čtyř staletí. Pevnostní studna je hluboká 152,5 metru. Horníci z Krušných hor (Erzgebirge) studnu vyhloubili pod vedením hornického mistra Martina Planera.

Brunnenhaus, dlouhá bílá budova s tympanonem uprostřed a řadami obloukových oken, pod tmavou zataženou oblohou, před ní několik návštěvníků.

Brunnenhaus v pevnosti. Vyfotografováno 20. června 2020.

Z thomas Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Mezi vězni pevnostní státní věznice byli Johann Friedrich Böttger, spoluvynálezce evropského porcelánu, a sociální demokrat August Bebel. Königsteinský vinný sud o objemu 238 600 litrů stál ve sklepě Magdalenenburgu až do roku 1819. V roce 2005 byl na místě, kde stál poslední vnější výtah pevnosti, postaven druhý výtah, Panoramalift. Kominický tovaryš Sebastian Abratzky vylezl na Königstein bos skalní průrvou.

Zkontrolováno 14. října 2026 Z Drážďan jede do stanice Königstein vlak S1; trať pokračuje do Schöna. Před cestou si zkontrolujte vlastní stránku pevnosti.

Bad Schandau

Nábřeží Bad Schandau s dlouhým průčelím hotelu a věží kostela pod podzimně zbarvenými zalesněnými kopci, u přístaviště na Labi lopatkové parníky.

Bad Schandau a Labe, s lopatkovými parníky u přístaviště. Vyfotografováno 18. října 2008.

Jörg Blobelt Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Schandau je poprvé zmíněno v listině z roku 1430 a v roce 1445 se mu říkalo městečko (Städtchen). Němečtí osadníci založili na začátku 14. století obchodní osadu na náplavovém kuželu, kde se Kirnitzsch vlévá do Labe. Historischer Personenaufzug (historický osobní výtah) je 50 metrů vysoká ocelová věž z roku 1904 ve stylu secese (Jugendstil), s vyhlídkovou plošinou.

Žlutá tramvaj se dvěma přívěsnými vozy na zatáčející se silnici vedle skalního převisu, v lese holých stromů.

Tramvaj Kirnitzschtalbahn. Vyfotografováno 29. března 2026.

Oleksandr Dede Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Kirnitzschtalbahn, tramvajová trať, vozí od roku 1898 výletníky, turisty a lázeňské hosty. NationalparkZentrum Sächsische Schweiz, návštěvnické centrum národního parku v Bad Schandau, bylo zpřístupněno veřejnosti 24. října 2001 po čtyřech letech plánování a stavby. Od roku 1902 se v botanické zahradě v Bad Schandau pěstují rostliny Labských pískovců a Alp a podobných podnebí v Asii a Severní Americe. Hornina Labských pískovců se ukládala jako mocné sedimentární vrstvy na dně křídového vnitrozemského moře po dobu 7 milionů let.

Zkontrolováno 14. října 2026 Do stanice Nationalparkbahnhof v Bad Schandau se z Drážďan dojede vlaky S-Bahn a regionálními vlaky sdružení Verkehrsverbund Oberelbe (VVO). Před cestou si zkontrolujte vlastní stránku města.

Budyšín

Kulatá kamenná věž s bílo-červenou korunou vlevo a čtyřhranná věž kostela Michaeliskirche se zelenou špicí vpravo pod sytě modrou oblohou.

Alte Wasserkunst a věž kostela Michaeliskirche. Vyfotografováno 25. března 2018.

SchiDD Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Budyšín byl poprvé písemně zmíněn v roce 1002 jako Budissin kronikářem Thietmarem z Merseburgu. Město uvádí, že jeho věž Reichenturm, vysoká 56 m, je nakloněna o 1,41 m na severozápad. Od roku 1524 slouží Dom St. Petri (katedrála sv. Petra) společně římskokatolické a evangelické luterské církvi; německá památková nadace ji vede jako Simultankirche, kostel sdílený dvěma konfesemi. Alte Wasserkunst byla ve své dnešní podobě postavena v roce 1558 Wenzelem Röhrscheidtem starším.

Staré město Budyšín na hřebeni, s věží katedrály a kulatou věží nad červenými střechami, při pohledu skrz jarní zeleň.

Staré město Budyšín. Vyfotografováno 1. května 2025.

Derbrauni Wikimedia Commons CC BY 4.0

Stálá expozice Sorbského muzea (Serbski muzej) je věnována kulturním dějinám Sorbů od středověku po současnost. Sorbský národní soubor byl založen v roce 1952 z podnětu Domowiny, celostátní zastřešující organizace lužických Sorbů. Podle města jsou nápisy na všech ulicích a náměstích a ve veřejných institucích dvojjazyčné, německé a sorbské. Dnes slouží bývalá věznice Bautzen II jako Gedenkstätte Bautzen (Památník Budyšín).

Zkontrolováno 14. října 2026 Podle města je Budyšín z Drážďan dostupný vlakem na trati Drážďany–Zhořelec. Před cestou si zkontrolujte vlastní stránku města.

Zhořelec

Dvojice věží a zelená měděná střecha kostela Peterskirche nad mostem přes řeku Nisu, pod jasně modrou oblohou.

Peterskirche a most přes Nisu. Vyfotografováno 16. července 2011.

Schläsinger Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Společně se Zgorzelcem, na východním břehu Nisy v Polsku, se Zhořelec v roce 1998 prohlásil za Europastadt (evropské město) Görlitz/Zgorzelec. Podle města se Zhořelec vyvinul kolem roku 1220 v oblasti dnešního náměstí Untermarkt jako obchodní místo pro dálkové obchodníky. Město má asi 4 000 jednotlivých památek, z velké části obnovených, z gotiky, renesance, baroka, Jugendstilu a Gründerzeit.

Řada barevných štítových domů s podloubím podél západní strany Untermarktu, dlážděného náměstí, pod modrou oblohou s bílými mraky.

Západní strana Untermarktu. Vyfotografováno 4. října 2022.

Rolf Kranz Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Sonnenorgel (Sluneční varhany) kostela Peterskirche pocházejí z roku 1703, kdy evangelický městský kostel sv. Petra a Pavla dostal nové varhany. Heilig-Grab-Anlage (komplex Božího hrobu) je replika hlavních částí kostela Božího hrobu v Jeruzalémě. Barockhaus byl postaven v letech 1726–1729 jako obytný a obchodní dům pro textilního obchodníka Johanna Christiana Ameiße.

Zkontrolováno 14. října 2026 Zhořelec je filmovou lokací od roku 1950 a následujících let a natočilo se tam více než 100 produkcí. Altstadtstiftung (Nadace starého města) podpořila obnovu 1 572 soukromých, městských a církevních budov. Zhořelec obsluhují z Drážďan regionální vlaky trilex RE 1 a RB 60, které pokračují do Zgorzelce. Před cestou si zkontrolujte vlastní stránku města.